Voda není a hrozí nám další suchý rok

Extrémní sucho, které zřejmě potrápí Česko i letos, vedlo ministerstvo životního prostředí (MŽP) k rozhodnutí, že bude posílat peníze těm, kteří s vodou neplýtvají. Dostanou je i běžní majitelé domů nebo zahrad. Program by mohl odstartovat příští rok.
Po miliardových dotacích na zateplení budov či výměnu starých kotlů patrně už letos stát přerozdělí další stamiliony. Tentokrát na projekty, které mají zmírnit dopady sucha a zamezit plýtvání pitnou vodou. Nejdříve budou moci žádat o peníze malé obce.
Podle představ ministra Richarda Brabce (ANO) budou dotace dostávat nejen obce, ale i jednotliví majitelé domů a zahrad.
Jakým způsobem by lidé o peníze žádali, zatím není definitivně určeno. Nicméně MŽP aktuálně uvažuje o dvou variantách. Buď by jednu polovinu peněz posílal Státní fond životního prostředí a druhou krajský úřad, na němž by lidé o dotace žádali, nebo se "pojede" v modelu Nové zelené úsporám a přerozdělování financí i žádosti by vyřizoval výhradně státní fond.

Krajina je rozoraná, lesy špatně vysázené. Extrémní sucho proto škodí Česku více než jiným zemím.
Jímavost zemědělské půdy u nás klesla na 5 mld m3, to je o 48% méně než v minulosti. (10,8mld m3).
Od roku 1948 zmizelo z české krajiny 270tis. ha luk a pastvin, zmizelo 145 tis. ha mezí, 35tis.ha remízků,950tis. ha mokřadů a 25tis. km vodních toků v důsledku jejich napřimování.
Podle expertů bude toto léto velmi podobné létu minulému - extrémní sucha doplněná přívalovými dešti.
Problémem jsou i monokultury smrku ztepilého, kterými byly v posledních sto letech dosázeny za vytěžené lesní porosty. Smrk sice rychle roste, ale je velice citlivý na vysychání půdy a začíná v ČR hynout ve velkých objemech na celém území.
Loňský rok došlo k vyschnutí mnohých drobných toků a k úhynu mnoha vodních živočichů na celé řadě lokalit (rak říční, perlorodky apod.).
Je nutné urychleně realizovat obnovy mokřadů, niv, rybníků, remízků, alejí i mezí , což bude zahrnuto v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu.
Plánovaná výstavba přehrad nezmění suchou lokalitu na vlhkou. Daleko pozitivnější vliv mají drobná opatření v krajině, výše uvedená.
Důležitá je také funkce větrolamů bránících větrné erozi. Vodní a větrná eroze ohrožuje v republice 50% všech polí, pastvin a luk. Když k tomu připočtete fakt , že třetinu plochy zabírají lesy v nepůvodní druhové skladbě (smrkové porosty) , je naše krajina ohrožena poměrně hodně.
Znovu opakuji, že je to zejména více vlivem člověka a způsobem hospodaření než klimatickými změnami.
Často je na vině, že na obrovských polích hospodaří firma,které půda nepatří. Takže po dlouhé době by bylo dobré k půdě přistupovat tak, jak to dělali staří sedláci, kteří ji předávali svým potomkům.

Česko, kvůli své geografické poloze - řeky od nás odtékají a de facto žádné nepřitékají - je na tom hůře než sousední země.

( převzato a zkráceno z rozhovoru s náměstkem ministra ŽP Vladimírem Dolejským, MF Dnes 15.4.2016 )