Námitky spolu proti záměru RN č.4

MěÚ Šumperk
odbor výstavby
Jesenická 31
78701 Šumperk

15.7.2017

Věc : podání námitek

Ve věci žádosti obce Nový Malín - vydání územního rozhodnutí o umístění stavby: Retenční nádrž č. 4 (malá vodní nádrž) na bezejmenném levostranném přítoku Malínského potoka Nový Malín , vedený odb. výstavby MěÚ Šumperk pod č.j. MUSP 66085/2017.

podává spolek Zdravý Malín,z.s., Nový Malín 817 ,IČO 04740416, který je účastníkem územního řízení podle zákona 114/1992 Sb.

tyto námitky:

1) Nedílnou součásti spisu je m.j. "Závazné stanovisko odboru životního prostředí " podle §4, odst.2 zákona č. 114/1992 Sb. k zamýšlenému zásahu do VKP - úseku vodního toku, přilehlé údolní nivy a lesa, a to v souvislosti se záměrem stavby "Retenční nádrž č.4 Nový Malín" č.j. MUSP 8788/2017 ze dne 1.2.2017.
V jeho odůvodnění je m.j. uvedeno : Doložena byla průvodní a souhrnná technická zpráva, plná moc investora stavby, kladné vyjádření správce toku, Biologický průzkum (zpracovatel Doc. RNDr. Lojkásek, Ostrava).
V Biologickém průzkumu je pak uvedeno, že nemůže dojít k ohrožení biotopu nebo jedinců některého zvláště chráněného živočicha (nebyl žádný zjištěn), naopak existence malé vodní nádrže může mít v daném prostoru významný pozitivní vliv. Z daných podkladů a znalosti místních poměrů vyplývá, že stavba je z pohledu ochrany přírody a krajiny možná, nepředpokládá se takový stav, že by byla významně narušena stabilita a funkce VKP. Stavbu tak lze z pohledu zájmů ochrany přírody a krajiny za předpokladu dodržení určitých podmínek akceptovat.

"Biologický průzkum a posouzení předpokládaného vlivu záměru Retenční nádrž Nový Malín na dotčenou biocenózu" byl vypracován odborně způsobilou osobou dne 22.10.2016 a dále je zde uvedeno, že "Zpracováno na základě informací projektanta - šetření na místě samém."
Biologický průzkum je termín uváděný ve Vyhl. 395/1995 Sb. § 18 , jako prováděcím předpisu k některým ustanovením zák.114/1992 Sb. (zákon o ochraně přírody a krajiny) k § 67 odst. 1 tohoto zákona .
Závazným předpisem pro provádění Biologického průzkumu je Metodický návod k provádění biologického průzkumu MŽP ČR, upřesňující postup provádění biologického hodnocení a jeho obsah ve smyslu § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochran přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") a § 18 vyhlášky č. 395/1992 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb .Podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je každý, kdo zamýšlí uskutečnit závažný zásah, který by se mohl dotknout zájmů chráněných podle části druhé (Obecná ochrana přírody a krajiny), třetí (Zvláště chráněná území) a páté (Památné stromy, zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů) uvedeného zákona, povinen předem zajistit na svůj náklad provedení přírodovědného průzkumu dotčených pozemků a písemné hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na rostliny a živočichy (dále jen "biologické hodnocení"), pokud o jeho nezbytnosti rozhodne orgán ochrany přírody příslušný k povolení zamýšleného zásahu.
Zde je jmenovitě uvedeno viz Odst.2 platného předpisu " Metodický návod k provádění biologického průzkumu MŽP ČR " Biologické hodnocení:
"Rovněž pokud biologické hodnocení nesplňuje všechny požadavky dané § 67 zákona a neobsahuje všechny náležitosti dle § 18 vyhlášky, není možné ho považovat za biologické hodnocení ve smyslu § 67 zákona."
Nezbytnou podmínkou Biologické zprávy je ve smyslu závazné metodiky cit.:
Odst.3 Postup a obsah hodnocení
Terénní šetření na lokalitě : ..... jeho provedení vyžaduje § 67 zákona jako nedílnou součást hodnocení. .... Přírodovědný průzkum se zásadně provádí ve vegetačním období a měl by být rozdělen na několik návštěv lokality tak, aby pokryl všechny důležité aspekty a období výskytu důležitých přírodních fenomenů. Jeho výstupem by měl být zejména odhad potenciálu lokality a zjištění, v jaké kvalitě a kvantitě (početnost, případně velikost populace) se zde druhy vyskytují a jaké typy stanovišť a rozlohy biotopů zde využívají. Hodnotitel by si měl v této fázi vytvořit prvotní úvahu o míře dotčení jednotlivých druhů záměrem.

Jak vyplývá z biologické zprávy, byla provedena pouze jedna , ze dne 22.10.2016 , a to informativní návštěva lokality mimo vegetační období.
(vegetační období pro lokalitu Šumperka dle MZe ČR je od 30.4.-5.10.2017.)Povinné, terénní šetření ve smyslu metodiky MŽP ČR tedy provedeno nebylo a nebyla splněna podm. §67 zák. 114/1992 Sb.
Z toho automaticky vyplývá podstatná vada Biologické zprávy jako celku způsobující její neplatnost.
Z vady Biologické zprávy dále vyplývá i vadnost výše uvedeného závazného stanoviska orgánu ochrany přírody odboru ŽP MěÚ Šumperk.
Biologická zpráva je nezbytným zákonným podkladem pro rozhodování tohoto orgánu.
Absentuje-li Biologická zpráva v podkladech či je zde doložena vadná -viz §67 zák. 114/1992 sb. - Biologická zpráva, nemůže odbor výstavby jako věcně příslušný orgán státní správy ve smyslu stavebního zákona a správního řádu pokračovat v územním řízení do doby odstranění této vady.

(Oproti autorovi biolog. zprávy jsme zde zjistili řadu chráněných rostlin i živočichů. )

Odborná pochybení odboru ŽP MěÚ Šumperk

2) Cílem stavby RNč.4 je ,cituji z průvodní zprávy investora : "Zadržování vody v krajině,dotování vody ve vodním toku v době sucha,vytváření vodního biotopu,stabilizace ekologické kostry krajiny a estetická krajinotvorná funkce odpočinkového místa." . Dále žadatel v odst. Voda uvádí, že stavba má protipovodňový charakter, že dojde ke zvýšení ochrany níže položených území a odtokové poměry nebudou zhoršeny.Odbor ŽP pochybil i zde neboť měl zvážit, že zde proti sobě stojí několik veřejných zájmů:

• Ochrana významných krajinných prvků (VKP) ze zákona (les, drobný vodní tok, lokální biokoridor jako součást platného ÚSES, krajinný ráz, ohrožené druhy flóry a fauny)
• Deklarovaný veřejný zájem dle uváděných cílů stavby

Orgán ochrany přírody byl povinen provést jejich vyhodnocení, posoudit jejich hodnotu a určit, který veřejný zájem převažuje z pohledu zák. 114/1992 Sb.. Teprve poté mohl vydat své stanovisko. "Aby bylo možné dovodit, že jiný veřejný zájem na umístění stavby výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, a že je tedy dán důvod k udělení výjimky dle § 56 odst. 1 a 3 téhož zákona, musí být doloženo, že uvažovaný zásah je nejen potřebný, a v kladném případě, že neexistuje jiné uspokojivé řešení." Viz usnesení NSS čj. 8 As 5/2008-93.

Tím se však vůbec nezabýval a ani po investorovi nepožadoval doplnění zprávy, že neexistuje jiné uspokojivé řešení a že uvažovaný zásah je nutný.Podle našeho názoru převažuje veřejný zájem ochrany VKP,chráněné flóry,fauny nad veřejným zájmem záměru stavby RN.č.4., existují i jiná řešení a zásah není nutný.

• Odborná pochybení žadatele k umístění a provedení stavby

Žadatel musel zjistit:
1) hydrologické poměry v lokalitě se za 20 roků dramaticky změnily - výrazný úbytek vydatnosti toku a vysychání okolního zemědělsky využívaného území. Sám v žádosti o vydání stanoviska odboru ŽP uvádí úhrn ročních srážek 700-800mm, přičemž skutečnost za posledních pět let (2012-2016) je 525mm/rok viz. ČHMÚ Ostrava, měřící stanice Šumperk-Temenice.Těmito podstatnými změnami se však nezabýval a ani se nezabýval otázkou, zda by nebylo vhodnější zvolit jinou alternativu pro zvýšení retence území. V potaz nevzal ani vývoj odborných názorů na význam a umístění retenčních staveb za posledních dvacet let.

2) žadatel věděl, že dotčené území je ovlivněno v minulosti provedenou stavbou "plošné trubkové drenážní odvodnění" (melioracemi),jejímž hlavním úkolem je co nejrychleji odvést srážkovou vodu z území. Místo toho, aby pro nyní žádoucí zadržování vody v krajině volil snížení její účinnosti či dokonce její odstranění, navrhuje vybudování další stavby s opačnou vlastností-zadržováním ,retencí, vody pocházející z "odpadní" vody původního melioračního stavebního díla.
Když byl námi doptán projektant díla firma TERRA NOVA s.r.o. na tuto věc , bylo nám jejím zástupcem Ing.Brtnou sděleno, že o tom ví, ale že úpravy stavby původní (meliorace) by bylo s ohledem na vlastnické vztahy podstatně administrativně náročnější.
Tím se však dopustil zásadních pochybení, která mohou dokonce destabilizovat místní ÚSES místo toho, aby jej stabilizovala či dokonce posílila.

Výhrady

· opodstatnění vybudování RN č.4 z pohledu zadržování vody v krajině neexistuje.
Pouhým náhledem do grafického listu ÚP obce N.M., náhledem do mapových portálů a obchůzkou území bylo zjištěno:

- plocha dotčeného území, krajiny, zdroje vody pro v PD uvedený drobný vodní tok(DVT) činí cca 15 ha. Dalších cca 15 ha je území z něhož je voda sváděna konfigurací terénu dvěma směry, vlevo a vpravo od lesa.
Tyto odtoky z území se sbíhají těsně nad tělesem železnice v korytě uváděného DVT, protékající dále propustkem pod tratí. Jedná se o jediné místo, kde voda z celých 30ti ha může odtékat dále.

Žadatel ani odbor ŽP ani autor Biologické zprávy nevzali v potaz, že vyjma lesíku (plocha cca 3 ha) celé území bylo v minulosti odvodněno plošnou trubkovou drenáží-meliorací. (viz portál MZE,Agris),která je doposud funkční.

Závěr : Vodní retenci krajiny nádrž neřeší a ani řešit nemůže. Alternativou je eliminace meliorací, úplná nebo částečná , obnovení mokřadiště a snížení zhutněnosti půdy v území.

• protipovodňový účel - RN č.4 opět neřeší, vyjdeme-li např. z předpokladu, že v možném přívalovém dešti dopadne na území 30ti ha cca 30mm vody, tak jednoduchou aritmetickou operací zjistíme, že objem vody činí 9000m3 . Pro svodné území RN tedy 4500m3, a RN pojme 25 % tohoto objemu. To pouze za předpokladu, že je zcela vyprázdněná. Nebezpečí přívalových povodní zde skutečně je ,neboť okolní plochy jsou jílovité, zhutněné , ale musí se řešit zcela jiným způsobem - účelně a komplexně.

Závěr : Protipovodňový účel RN č.4 pro plochy nalézající se
níže(ochrana majetku a zdraví) je zanedbatelný. Navíc je bezejmenný DV P cca 100m pod propustkem drážního tělesa zatrubněný.

• Základní funkce RN spočívá m.j. ve vytváření vhodného mikroklimatu vznikajícím odpařováním vody. (viz REVITALIZACE VODNÍHO PROSTŘEDÍ , Just a kol.,Praha 2003,AOPK ČR)
  Žadatel sám však uvádí, že bude vykáceno 66 stromů. Obhlídkou lokality bylo zjištěno, že se jedná o vzrostlé stromy a uváděný počet nezahrnuje další dřeviny.
  Jak je obecně známo jednou ze základních funkcí lesa je tvorba a stabilizace malého vodního cyklu, tj. odparu a následné kondenzace vody.
  V současnosti není znám způsob, který by uměle tuto funkci, přírodě blízkým způsobem, nahradil. Včetně záměru RN č.4.
  Závěr : Podstatně nákladnější a méně efektivní funkce tvorby mikroklimatu nádrží RN č.4 sníží ekologickou stabilitu lokality.

d) Umístění stavby RN č.4 je opět v rozporu s odbornými
doporučeními,cit.: " Za nevhodné či problematické z hlediska
výsledného revitalizačního efektu je nutno považovat zakládání RN
v :
- zahloubených údolích s velkým podélným sklonem (RN č.4 má být

vybudována právě v takovémto terénu)

- kde budoucí vodní nádrž bude značně negativně ovlivněna splachy
živin a erozním smyvem ze zemědělských pozemků (nad uvažovanou
RN č.4 se nachází intenzivně obdělávané zemědělské pozemky, které
jsou ošetřovány a hnojeny pouze anorganickými chemickými
prostředky, které spolu s erozí budou smývány a budou se bez
biodegradace usazovat a hromadit v RN)

- lokalitách, kde nepříznivé hydrologické poměry nezaručují
dostatečné plnění vybudované nádrže vodou

- na místech, kde může dojít k poškození nebo dokonce zničení
biotopu ohrožených, vzácných a zvláště chráněných druhů.
(viz REVITALIZACE VODNÍHO PROSTŘEDÍ , Just a kol.,Praha 2003)
Závěr : umístění stavby je v rozporu s odbornými doporučeními

· Efektivnost stavby - pro efektivnost výstavby i budoucí revitalizační efekty je rozhodující morfologie budoucího retenčního prostoru. Vhodné jsou mělké, široké nivy nebo terénní sníženiny na přirozených údolnicích toků, kde mohou vybudováním hrázového tělesa ve vhodném profilu vzniknout ploché zátopy s rozsáhlým mělkovodním pásmem a přirozeným tvarováním břehů.

(viz REVITALIZACE VODNÍHO PROSTŘEDÍ , Just a kol.,Praha 2003)
Závěr : Efektivnost stavby RN č.4 je zcela v rozporu s principy efektivnosti stavby, stavbou by také došlo k narušení zcela unikátní místní morfologie.

· Provedení stavby - opět v rozporu s odbornými doporučeními-
Investor hodlá ukládat materiál na břehy nádrže. Tento postup je nejen v zásadním rozporu s účelem revitalizace, ale je obecně nevhodný pro jakoukoliv nádrž .
- není plynulý přechod vody do krajiny=předpoklad pestré biodevirzity
- narušení až zničení biologicky cenných stanovišť
- vyplavování živin do vody
- vyhrnuté sedimenty jsou prostorem pro ruderalní, nitrofilní a
invazní druhy bylin a keřů
Každý revitalizační projekt musí obsahovat návrh využití zeminy a sedimentů.

Závěr : Provedení stavby opět v rozporu s odbornými doporučeními.

· Zadržování vody - podíl na zadržování vody v krajině - jedna z nejdůležitějších funkcí. Dobře postavená nádrž je těsná, dnem, boky a hrází propouští jen minimum vody. Potom ovšem z hlediska povodí položeného níže představuje jen pasívní zásobu vody. Voda v RN má podstatně menší význam hydrologické bilance než zvodnělé zeminové prostředí . To disponuje houbovým efektem "nasát-zvolna vypustit"
RN se však má zahloubit do zvodněného prostředí dle projektu.
Závěr : Zadržování vody RN č.4 z pohledu hydrologické bilance likviduje podstatně lepší přirozený efekt stávající lokality.
(viz tzv. Biologická zpráva str.3, dále REVITALIZACE VODNÍHO PROSTŘEDÍ , Just a kol.,Praha 2003 )

· Riziko faktoru zjevného tepla

Jak je obecně známo, rozdíl spočívá zejména v bilanci celkového tepla rozděleného mezi zjevné teplo a latentní skryté teplo, pomineme-li téměř shodné toky tepla do půdy a objemu odražené energie v závislosti na albedu, a to u povrchu pokrytého vegetací a povrchu nepokrytého vegetací.
Úkolem retenční nádrže není vodu shromažďovat-akumulace , ale zadržovat-retence . Dokonce není spatřován problém ani v tom, když retenční nádrž dočasně vyschne.
RN č.4 má mít plochu cca 900m2, délku 97m, šíři 43m.
Tato plocha bude plochou odkrytou, nechráněnou vegetačním porostem- stromy.
Pokud bude pokračovat nízký úhrn dešťových srážek posledních 5ti let, které byly hluboko pod dlouhodobým průměrem (700mm) zejména r. 2015, suché horké léto, a tyto prognózy jsou, dojde k vyschnutí RN č.4.
Následkem toho dojde k akumulaci tepelné energie do plochy nádrže a následně k vyzařování zjevného tepla. Výsledkem bude razantní a rozsáhlé vysychání nejen plochy nádrže, dna, ale i přiléhajícího okolí.
Paradoxně tak retenční nádrž výrazně zhorší a destabilizuje navazující ekosystém.
Závěr: Retenční nádrž podstatně zvyšuje riziko vysychání v lokalitě a destabilizaci místního ekosystému.

Závěr

Za zcela zásadní námitky považujeme vadu Biologické zprávy , absenci vyhodnocení a posouzení jiného veřejného zájmu nad veřejným zájmem orgánem ochrany přírody podle zák. 114/1992 Sb. a kolizi s odbornou metodikou AOPK ČR , (REVITALIZACE VODNÍHO PROSTŘEDÍ , Just a kol.,Praha 2003) upravující stavby m.j.retenčních nádrží.

Pokud by dále mělo být jednáno o umístění stavby v území žádáme také pořízení Zprávy o vlivu stavby na životní prostředí, která by komplexně posoudila rizika záměru. Ta by vyhodnotila a vyčíslila stávající ekosystémové služby biotopu v porovnání s objemem a hodnotou ekosystémových služeb zajištěných po případné realizaci stavebního záměru .

Také doporučujeme žadateli a orgánu ochrany ŽP, aby se zabýval alternativními návrhy :

- eliminace meliorací, který by dle našich propočtů řešil komplexně dotčenou krajinu, zvýšil retenci území oproti RN č.4 nejméně dvanáctinásobně, byl by zlomkem investičních nákladů RN č.4 a řešil problém retence přírodě blízkým způsobem.

- obnova původních cca 8 kamenných splávků, které byly součástí původní stavby(plošné drenážní odvodnění území),umístěných mezi VKP a propustkem pod železniční tratí, které by byly doplněny tůněmi.

Ing.Miroslav Vinkler
předseda spolku Zdravý Malín, z.s.
Nový Malín 817