Témata - Klimatické změny
Globální oteplení v ČR
Globální
oteplení může i prospět, tvrdí čeští odborníci. Mezi těmi, kdo na něm
mohou vydělat, jmenují zemědělce. Budou moci pěstovat více teplomilných
rostlin, třeba sóju. Naopak, všichni Češi se musejí připravit na více škůdců a
parazitů, mimo jiné klíšťat.
"Změna
klimatu je všeobecně vnímána spíše negativně, ale ona může mít i pozitiva,
například se u nás bude lépe dařit kukuřici," řekl Právu klimatolog
Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Změna
bude podle něho pozvolná. "V zimě se oteplí o něco více než
v létě. Do roku 2030 teplota stoupne přibližně o jeden až dva
stupně," pokračoval.
Ubudou
mrazy a voda
Zpráva
klimatologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) uvádí, že
bezmrazové období se prodlouží o 20 až 30 dnů; počátek vegetačního období
se posune v nejteplejších oblastech na začátek března a skončí až
v závěru října.
"Zemědělci
ve středních a vyšších polohách by mohli běžně pěstovat teplomilné plodiny -
slunečnici, kukuřici, dnes nepříliš rozšířenou sóju," řekl Právu Josef
Svoboda z Katedry agroekologie a biometeorologie České zemědělské
univerzity.
Doplnil, že část republiky naopak oteplení potrápí.
"Jde o jižní Moravu, oblast Břeclavska a Znojma, kde již teď trpí při
nedostatku srážek suchem," upřesnil Svoboda s tím, že problém lze
řešit vysazením jiných odrůd.
ČHMÚ
mezi ohrožené lokality řadí i podstatné části střední Moravy, střední a severozápadní
Čechy, dolní a střední Polabí a Povltaví.
Přichází
jedovatý hmyz
Podle
odborníků vyšší teploty způsobí přemnožení některých škůdců, dostanou se
k nám i živočichové a hmyz z teplejších krajin, včetně
jedovatých pavouků. Dařit se bude i klíšťatům. ČHMÚ do budoucna ale varuje
před jinou chorobou - lymskou boreliózou.
Problémy
s oteplováním mohou mít naše lesy. Kořeny převažujících smrkových porostů
budou při suchu náchylnější na parazitující houby. Oslabené dřeviny pak snadno
napadnou další škůdci, mj. lýkožrouti. Křehké stromy budou poté hůře čelit
sílícím vichřicím.
Odborníci
vidí další riziko pro českou krajinu v uměle narovnaných řekách.
"Zesílí to dopad přívalových dešťů," řekl Právu Jakub Kašpar
z ministerstva životního prostředí.
Podle
ČHMÚ bude vody navíc v ČR plošně ubývat. Průměrný pokles průtoků tam
odhadli na 15 až 40 procent. Jev ovlivní také menší množství sněhu v zimě.
"Kdo by chtěl do jeskyně?"
Ekologové
se shodli, že pozitiva globálního oteplení v ČR negativa nevyváží. Kdo to
myslí se Zemí dobře, měl by podle nich více jezdit městskou hromadnou
dopravou, chodit více pěšky či jezdit na kole, šetřit elektřinou a změnit
konzumní život.
"Kdyby
stačila lidem česká jablka a jahody jen v červnu, emise se sníží. Nebude
u nás jezdit tolik kamiónů se zbožím z celé Evropy," zmínil
Kašpar.
Huth
vidí cestu k úsporám jako trnitou. "Co dělat? Přeženu-li to, kdo je
ochoten, ať se odstěhuje do jeskyně." S Kašparem se shodl, že bolestí
Česka je závislost na fosilních palivech, především uhlí a ropě, a nízká
energetická efektivita. V Česku se spotřebuje téměř dvakrát více energie
na jednotku HDP než ve vyspělých zemí EU či OECD.