Klimatické změny

     Rychlá změna klimatu , extrémní povětrnostní jevy a jejich dopady , jsou výzvy , kterým budeme čelit.
Povodně, tornádo, supertropická letní vedra, přívalové deště, zimy bez sněhu , úbytky srážek, pokles spodní vody, i to je nadcházející realita Nového Malína.
Můžeme se tvářit, že se nás to netýká anebo přijmout opatření, která alespoň zmírní negativní dopady na nás i naše potomky.

     Experti z Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy zveřejnili závěry nejnovější studie o změnách klimatu na území ČR:
     V letech 2015 až 2039 počet tropických dnů v průměru ročně vzroste o dva až šest. V období 2040 až 2060 má v ČR podle vědců být dokonce o osm až 12 tropických dnů více. Počet tropických nocí, kdy teplota neklesne pod 20 °C, se pravděpodobně do roku 2060 zvýší až dvojnásobně. Studie také zjistila, že poroste počet vln veder, tedy sérií šesti a více dnů s nadprůměrnými teplotami. Těch bude pravděpodobně až o pět ročně více.
      Naopak klesne pro oba scénáře počet ledových dnů. Nadále bude také ubývat sněhu. V absolutních číslech větší pokles ledových dnů bude v horských oblastech a výše položených místech ČR. Týkat se to bude Krkonoš, Jeseníků, Hostýnsko-Vsetínské pahorkatiny, Českomoravské vrchoviny, Šumavy, Českého lesa a jihu Krušných hor.
     "Například po roce 2000 začalo u nás velmi suché období. Bezesporu je to i důsledkem zesilování skleníkového efektu. Epizody sucha a extremity počasí s tím spojené budou nyní zřejmě častější," uvedl Rudolf Brázdil, který působí v geografickém ústavu Masarykovy univerzity v Brně a pracuje i v Centru výzkumu globální změny Akademie věd ČR, které má sídlo v Brně.

Základní atributy našeho životního prostředí jsou:

VODA

     Problematika zásobování pitnou vodou je v ÚP obce Nový Malín popsána v odst.4.2. strana 7-8, zdůvodnění je uvedeno na str. 26-31: Vodovodní systém, kterým je zásobováno pitnou vodou zastavěné území obce Nový Malín byl budován od roku 1932 a do dnešního stavu byl doplněn v letech 1985 - 1994. Jako hlavní zdroj vodovodního systému Nový Malín původně sloužily pouze jímací zářezy v lokalitě zvané "Malínský les". K posílení zdroje vodovodního systému Nový Malín byly realizovány vodní zdroje - prameniště "Luže" a jímací zařízení "Pod lesem". Pitná voda je hygienicky zabezpečována chlorováním, prováděným ve vodojemech s závěrem, že : "stávající systém zásobování pitnou vodou je vyhovující i do budoucna a proto se s výstavbou nových zařízení neuvažuje."

      Tento závěr lze považovat nyní za spekulativní neboť vůbec nebere v potaz prudké snižování hladiny spodních vod, velice dlouhá údobí letního sucha,výrazný úbytek srážek , snížení retenční schopnosti půdy v posledním desetiletí a vysokou citlivost monokultury smrků (prameniště) na změny klimatu.

Navrhujeme proto:

a) zajistit posouzení kapacity zdrojů pitné vody pro obec jako extrapolaci směrných údajů za údobí 2000 - 2015 , stanovit rozsah případných opatření pro zvýšení jímavosti zdrojů pitné vody a zabezpečení dodávek pitné vody

b) zavádět opatření vedoucí ke snižování spotřeby vody v obci, domácnostechc) zvýšit zadržovací schopnosti ploch v urbanizovaném území, zvýšení infiltrace dešťových vod
(retenční a vsakovací objekty),jímání a využívání srážkových vod , obnova starých či zřízení nových
vodních nádrží, studní.

PŮDA

     Půda ovlivňuje a někdy dokonce určuje vodní režim krajiny. Půda zadržuje vodu a reguluje odtok. Bez půdy by se krajina proměnila na síť občasných toků nebo poušť. V půdě se uchycují rostliny. Půda je zásobárnou nezbytných nerostných látek, například dusíku, fosforu, síry, draslíku, vápníku, hořčíku, k tomu i důležitých stopových prvků . Půda má vliv na zdraví člověka. Filtruje nebezpečné látky, půdní mikroorganismy mohou zvyšovat imunitu. Půda reguluje okyselení prostředí, může neutralizovat kyselé deště. Půda přeměňuje složité organické látky na humus a na výživné nerostné látky.
     Specifikem obce jsou jílovité půdy, které mají malou nasákavost a nízkou zádržnost intenzivních dešťových srážek.

     Dosavadní stavební expanze v obci zabrala hodně půdy, která je nenahraditelná.
     Proto je nezbytné vypracovat komplexní analýzu území (studii) z hlediska stavu krajiny, přírodních podmínek, ohroženosti území vzdušnou erozí, ohroženosti území povrchovým odtokem (povodněmi z přívalových srážek). Následně na základě zjištěných skutečnosti navrhnout a dostatečně nadimenzovat systém opatření k ochraně půdy, vody a krajiny v zájmovém území obce.

     Jsme toho názoru, že se musí bez otálení vypracovat odborný posudek a na jeho základě stanovit limity nové výstavby a prosadit je do změny územního plánu obce.

ZELEŇ

     Stále máme snahu podceňovat její význam pro obec. Je nenahraditelná pro snižování prašnosti, hlučnosti a zejména tvorbu mikroklimatu . Je přirozeným domovem řady užitečných živočichů. Neexistuje lepší klimatizační jednotka než je strom. Jediný vzrostlý strom s dostatkem vláhy má chladící výkon 20-30kW, dokáže absorbovat 70% sluneční energie a odpaří 400-500 lt vody/den. Je také ochranným prvkem proti prudkým poryvům větru.

Doporučení:
Zamezit snižování plochy zeleně, zajistit výsadbu vhodných dřevin, keřů, založení větrolamů, vypracovat generel zeleně pro k.ú. Nový Malín (návrh a tvorba propojeného systému ploch zeleně, regulativy jejich kategorií, postup při realizaci a způsob její údržby).

VZDUCH

     Problémem Nového Malína, mimo znečišťování vzduchu lokálními topidly některých domácností, je zejména vzdušná eroze půdy. Ta je způsobena častým větrem, zvyšujícími se letními teplotami a snižováním četnosti dešťových srážek. To vše ve vazbě na intenzivní způsob využívání okolní zemědělské půdy vede k rychlému rozrušování půdy, přenosu prachových částic a vysychání půdy.
     Mikroklima v obci je také ovlivňováno neustálým zvyšováním zastavěných ploch, úbytkem zeleně a horkými suchými letními údobími a nárůstem automobilové dopravy.

Doporučení :
- Projednat s uživateli zemědělské půdy možnost změny způsobu využívání půdy poblíž intravilánu obce.
- Zvýšit počet prvků ekologické stability v území.
- Posoudit možnost výsadby větrolamů na jižním a východním kraji obce.

Nový Malín, 25. 1. 2016, ing. Miroslav Vinkler